Podrobná historie
Některé historické údaje
1584 – zápisní knihy uvádějí u potoka Rtyňka na Sychrově u Úpice malé rybníčky, které však již 1654 byly vysušeny a dle založeného katastru 1785 se udrželo jen místní pojmenování „Na rybníčkách„
1710 – farní rejstřík uvádí: vrchnost posílala každým rokem k štědrému večeru a k zelenému čtvrtku dva kapry a jednu štiku.
1795 – dostal Martin Hejna od vrchnosti rybník „U Havlovského dvora„ za škody napáchané lesní zvěří na jeho polích. Tento rybník byl svého času chovným rybníkem a měřil 3 jitra a 88 sáhů / 1 jitro je 1,73 ha. Syn Martina Hejny však rybník roku 1865 přeměnil na louku.
1829 – farář Vincenc Matějka se zmiňuje o potoce Radečském, že jeho vody jsou bohaté na pstruhy.
1842 – Müllerova monografie panství Náhoda z roku 1842 se zmiňuje o rybníku „KADÝDEK„, kde vrchnost chovala násadu kaprů.
1873 – užitek z řeky Úpy poklesal a tak správa velkostatku Náchod pronajímá část řek, o čemž svědčí záznam ve spisech mlynáře Prouzy v Suchovršicích: r. 1873 dostal k pronajmutí řeku Úpu v úseku obce Suchovršice pro rybolov na dobu 6 let Čeněk Tomášek z Úpice.
1882 – do tohoto roku byl na řece Úpě vcelku chov ryb zdařilý. V tomto čase byla v Kalné Vodě a v Poříčí u Trutnova postavena bělidla, která vypouštěla do řeky „chlor“ a jiné k bělení potřebné látky.
1900 – začíná se v době senoseče objevovat nad řekou Úpou racek chechtavý vodní pták před tímto rokem u nás neznámý.
1925 – na Svatoňovickém potoce vedle raků a dosti pstruhů žil první párek Ondater.
1927 – 18. Března – Státní lesy a statky zastoupené zdejším ředitelstvím státních lesů a statků / Liberec / převzaly protokolem ze dne 18. 3. 1927 od velkostatku Náchod prostřednictvím S. P. Úřadu určité vodní parcely se všemi právy, jak dřívější
majitel / princ Bedřich Schaumburg-Lippe / užíval neb měl právo užívati.
Dle dochovaných zpráv byla Úpa bohatá na pstruha. Byly zde i jiné druhy ryb, jako lipani, parmy, úhoři, mihule, ale i losos. Přítoky a potoky pak vzhledem k čistotě vody dávaly příznivé podmínky pro přirozený výtěr ryb.
Četné jiné druhy ryb byly pěstovány na rybnících a to již před šestnáctým stoletím na náchodském panství. Byl to třeba rybník v Zálesí pod kostelem „KADÝDEK“, kde ještě v roce 1842 byla chována násada kaprů. Další rybník byl „U Havlovského dvora„, který držel Martin Hejna, který ho dostal od vrchnosti v roce 1795 za škody napáchané lesní zvěří na jeho polích. Roku 1865 syn Martina Hejny přeměnil rybník na louku, která však zůstala zamokřená a ne nesla velkého užitku. Tento rybník byl svého času chovným rybníkem a měřil 3 jitra a 88 sáhů / 1 jitro je 1,75 ha / .
Bohatost ryb v našich vodách trvala až do poloviny 19. Století, kdy začalo přibývat továren a znečišťování řeky se postupně zvyšovalo a to takovým způsobem, že Úpa pozbyla rybářského významu.
Že se na Úpě rybařilo, ale i pytlačilo, svědčí zápisy v knihách „outrpného práva“, například z roku 1552 a 1589. / Knihy smolné čili outrpné panství Náchoda – uložené v Národním museu v Praze.
– Jan Mleziv a Beneš z Úpice se pro chytání ryb dostali na outrpné právo do Náchoda,
– 1552 – byl mučen Jan Machic z Úpice, který chytal „do pytle lipánce, jež mu byli nadháněni dlouhou tyčí„,
– 1589 – trestán za chytání ryb Jan Andílek ze Suchovršic,
– 1828 – v důsledku úbytku a uhynutí ryb, vydává vrchnostenská kancelář v Náchodě přísný zákaz pokoutního chytání ryb na řece a potocích, zvláště ve Rtyňce, za což stanoven trest deseti ranami.
O tom, jaký byl rybolov na Úpě, podává svědectví Antonín LODR ze Smíchova ve svých pamětech: / psané v létech 1906 – 1908 / po zátahu čeřenem v šíři řeky se pak rybami šmahem plnily snesené sudy, štoudve a nádobí a to rybami nejlepšími – pstruhy.
Když užitek z vod začal klesat, správa velkostatku náchodského panství začala pronajímat části řeky k rybolovu. Později pak již rybolov se dostává do širších okruhů lidí a postupně dochází k vytváření skupin a náznak vzniku rybářských spolků.
To je ve stručnosti kousek vzdálené historie.
Zlom v organisované rybářské činnosti nastává po 1. Světové válce, kdy byla ustavena správa pro obhospodařování vod s názvem „správa státních lesů a statků“ v Liberci, která nabídla v roce 1927 prostřednictvím spolku pro Českou Skalici a okolí úpickým možnost pronájmu povodí Úpy. Celé záležitosti se ujal Josef DUBIŠAR. Požadavky „Správy“ však byly vysoké a tak prvních 13 zájemců ustoupilo od pronájmu povodí Josef Dubišar však ve věci pokračoval sám a pronajal si úsek řeky Úpy na jeden rok. Po vyřízení formalit si pořídil rybářský lístek pro sebe a 10 lístků pro zájemce. V této době nebyla již Úpa příliš zarybněná a platilo pravidlo, že za chycené ryby musí být dána nová násada. Proto byly vydány dalším zájemcům povolenky, aby byly získány prostředky a mohlo být objednáno z Jaroměře 500 ks pstruhů k dodání v říjnu 1928.
Stávající skupina rybářů v červnu 1928 zažádala o povolení spolku a předložila návrh spolkových stanov. V této době to bylo již 26 členů, kteří jako spolek zahájili vlastně činnost dnem 13. října 1928
Dne 22. listopadu se konala řádná ustavující schůze, která zvolila výbor v tomto složení:
Předseda | Josef Dubišar | tkalcovský mistr |
Náměstek | Bohdan Hájek | montér |
Jednatel | Antonín Elsner | soukromý úředník |
Pokladník | Frant. Matouš | krejčí |
Zapisovatel | Josef Kejzlar | tkadlec |
Hospodářský výbor
Rudolf Čížek | tovární dělník |
Jan Smolík | tovární dělník |
Josef Dubišar | tkadlec |
Revizor
Frant. Boháč | tkadlec |
Karel Chaloupecký | obchodní cestující |
Náhradník
Jaroslav Grulich | tkadlec |
František Hůlek | tkadlec |
Josef Boháč | tkadlec |
Vlastní hospodářská činnost spolku začala dnem 1. Prosince 1928, kdy s pomocí členů bylo do pronajatých vod v katastru BOHUSLAVICE, SUCHOVRŠICE a ÚPICE vysazeno 50 kg ryb a to štiky, bělice, okouni, líni a sumeček americký.
Cílem spolku bylo co nejvíce zarybnit pronajaté vody, soustředit rybáře do jednoho spolku, zařídit si svoje sádky a líheň ryb.
Schválené stanovy obdržel spolek 9. dubna 1929. Již v tomto roce vydal hospodářský výbor nařízení o rybolovu, v kterém jiného je uvedeno, že až po splav v Suchovršicích je pásmo pstruhové.
Spolek se v dalších letech potýkal s těžkostmi, úhynem ryb, spory s majiteli továren / na příklad Fr. Weber Bohuslavice – Papírna, ale i textilky v Úpici /. I na potocích se nedalo plně hospodařit. Rtyňka byla znečišťována firmou Bří Rudolfové v Zálesí, Radečka firmou Těmín. Poklekovský potok byl v držení nadlesního Ludvíka Siebra.
Ve snaze zajistit zarybnění Úpy, zajišťuje spolek dne 19. října 1929 jako násadu 150 kg okounů v ceně 900 Kč.
Spory, které vedl spolek se znečišťovateli o otravy ryb, byly velmi zdlouhavé a nákladné. Soukromí advokáti požadovali zálohy předem a při tom nebylo úplně jisté, jestli spor spolek vyhraje. Pro ilustraci v roce 1933 ve sporu s Fy Weber Bohuslavice požadoval předem od spolku advokát JUDr Červinka 1 600 Kč. Tuto částku zapůjčil spolku výjimečně Zemský svaz rybářský v Praze. Celý spor, nakonec vítězně, byl uzavřen až v roce 1939 .Tedy po 6-ti létech.
Rozšíření a první vysazení úhořího monté do řeky Úpy se uskutečnilo v dubnu 1936, kdy bylo vysazeno 2 000 ks monté za 80,-Kč.
Předsedou spolku od roku 1937 byl František Hrouda, jednatelem Bohumil Schreier a místopředseda Karel Středa.
Rokem 1938 začíná pro náš stát, národ a tudíž i spolek rybářů v Úpici smutné údobí. V této době má spolek 32 členů.
S přetvořením hranic po obsazení pohraničí, nastaly i úpravy uvnitř státu. Úpice připadla k soudnímu okresu Náchod. Spolek byl postižen ztrátou povodí a to částí Úpy nad Suchovršicemi a potok Radečka na Podrači. Byla omezována spolková činnost různými nařízeními. Vůbec období okupace mělo negativní vliv na činnost „Spolku“.
Z roku 1939 a 1940 se datuje zavedení brigádnické povinnosti, která v této době byla stanovena na 90 hodin.
Některá další data ze života organizace rybářů na Úpicku.
1935 – vysazeno do Úpy 5 000 ks pstruha / uhrazeno subvencí Zemské zemědělské rady pro Čechy – 400 Kč.
1936 – Úpa pojata do pstruhového pásma – 14. 2. 1936.
1937 – na otravu v řece Úpě v roce 1933 složila fy. Fr. Weber u soudu v Jičíně 6137,90 Kč.
1938 – 11. Května vyhláška o některých opatřeních ke zvelebení rybářství ve vodách pstruhových:
Doby hájení: 1. Pro ryby, které se třou v zimě: od 1. 9. do 28. 2. – losos obecný, pstruh obecný, pstruh mořský, pstruh jezerní, siven americký.
Ve vodách pstruhových není hájen: tloušť kleně, štika a okoun.
2. Pro ryby, které se třou na jaře a v létě: od 1. 1. do 30. 4. – pstruh duhový.
Všeobecný zákaz lovu na vodách pstruhových: od 1. 9. do 28.2.
Od 1. 3. Do 31. 8. Všeobecně zakázán lov všemi druhy sítí / to je čeřeny /, vyjma lovů úhořů do vrší.
U správy státních lesů ve Vrchlabí uložena smlouva na pronájem rybolovu na řece Úpě a přítocích a složena kauce – vkladní knížka na 600 Kč Městské spořitelny v Úpici.
V říjnu obsazení pohraničí německým vojskem. Z povodí spolku odpadla část revíru nad Suchovršicemi a potok Radečka nad Podračí.
Spor s fy Weber v Bohuslavicích vyhrál spolek. Potvrzeno v třetí instanci Nejvyššího soudu v Brně. / Náhradu dostal spolek až v roce 1939 ve výši 11 790 Kč a 140,59 Kč úrok. /
1939 — sníženo nájemné za řeku Úpu z 600 Kč na 400 Kč.
Najal spolek veškerý vodní katastr obce Maršov na dobu 10 let a nasadil do něho 200 kg kapra.
Duben – do Úpy vysazeno 10 000 ks plůdku pstruha duhového / příděl zemědělské rady v Praze/
1939 — Potvrzen projekt na 3 rybníčky v Poklekově / celková plocha 220 m2/
Pozemek pronajat od p. B. Feista na 20 let.
30. listopadu — Česká zemědělská rada v Praze poskytne subvenci rozpočtového nákladu ve výši 4 250 Kč/ 25% z celkových nákladů/. Stavba musí být provedena za 1 rok. 11. Prosince byla vyplacena 1. Splátka subvence 2 100 Kč.
1940 — 18. Ledna udělen Okresním úřadem v Náchodě pro Rybářský spolek v Úpici výměr vodoprávního povolení.
13. září kolaudace rybníčků v Poklekově.
Září — příděl jiker / subvenční / — spolek zaplatí asi 1/3 ceny za 20 000 ks jiker pstruha duhového.
29. října povolen odlov plevelných ryb /tloušťů/ — Okr. Úřad Náchod.
3. listopadu vysazen Pd: na 1 rybník v Maršově, na řece pod splav u mlýna v Suchovršicích, v Havlovicích u hostince p. Nývlta u lávky, část u staré kovárny a zbytek se vypustil po Poklekovském potoce.
1941 — velká voda způsobila značné škody na rybách, neboť byla zaplavena louka a po poklesu vody mnohé ryby uhynuly.
V tomto roce byl nedostatek násad. Nakonec spolek sehnal a koupil 5 000 ks plůdku Pd od p. Dlaboly z Chvalkovic.
6. července se konaly v Maršově rybářský závody / od 13 do 19 hod/
Celkový úlovek byl rozdělen mezi všechno členstvo, a sice za 18 Kč za 1 kg, při čemž každý člen měl nárok na ½ kg ryb zdarma.
1942 — spolek zakoupil jeden pár gumových bot, takže vlastní nyní dva páry těchto vysokých bot.
1943 — úlovky roku 1942: 126 tloušťů – 46,40 kg a 12 pstruhů duhových. Povoleno lovit bylo pouze v sobotu a neděli.
1945 — 26. června se konala 1. Poválečná valná hromada. Na této schůzi byl Úpický spolek seznámen s poválečným rozhodnutím zemského rybářského svazu o rozdělení revíru. Nový rybářský spolek a to Svoboda nad Úpou dostal revír až po most u nádraží v Trutnově, revír našeho spolku pokračoval až po Slatinský most.
Líheň v Petřikovicích a sádky dostal náš spolek dekretem do správy. Z potoků nám byl přidělen Chvalečský potok a Petřikovycký potok.
1946 — 24. dubna bylo Rybářskému spolku pro Úpici a okolí rozděleno povodí na 3 revíry.
1. revír Stražkovický potok, Svatoňovický potok, Sedloňovský potok. Pro tento revír může být vydáno 20 celoročních povolenek a 15 hostovských povolenek.
2. revír Stolinský potok, Rokytnický potok, Radečka, Libňatovský potok. Na tento revír připadá 15 celoročních a 10 host. povolenek.
3. revír Úpa – od elektrárenského jezu Poříčí u Trotnova / dnes gumový jez / až po Slatinský most. Potok Rtyňku a Slatinský potok. Pro toto povodí může být vydáno 40 celoročních a 30 hostovských povolenek.
Výbor schválil, aby spory s rybářským spolkem v Červeném Kostelci, které trvají už delší dobu. Byly vyřízeny tím způsobem, že náš rybářský spolek vydá členům spolku kosteleckého 20 hostovských povolenek pro řeku Úpu.
1948 — Spor spolku Úpice a Červený Kostelec o povodí. Červený Kostelec se dožadoval o přidělení povodí na řece Úpě od Havlovic ke Slatinskému
Mostu od spolku Úpice a další povodí od spolku Česká Skalice.
30. ledna Zemský rybářský svaz v Praze definitivně určuje hranice povodí našeho spolku: od elektrárenského jezu v Poříčí u Trutnova k mostu prince Bedřicha u Šiškovny při hranicích Havlovic.
8. února členská schůze proti hranicím revíru a rozhodnutí Zemského svazu protestovala a ustavila skupinu členů výboru, kteří pojedu do Prahy.
11. dubna — konečné přidělení povodí a to: od mostu Lhoteckého potoka v Poříčí až k Benešově hájence pod Boušínem.
Zákaz sportovního lovu na potocích Svatoňovický od mlýna proti toku Radečka, Libňatovský potok od kraje obce Libňatov. Potoky převedeny na chovné.
1948 – 13. dubna sloučení rybolovu na Úpě. Česká Skalice, Červený Kostelec a Úpice se dohodly na sloučení revírů. Společný revír na Úpě od Poříčí u Trutnova až pod obec Doubravice měří 40 km řeky Úpy.
Ceny povolenek na spojené povodí pro rok 1949 byly stanoveny:
Členská povolenka na celý rok | 650,- Kčs |
Členové čekatelé | 800,- Kčs |
Hostovská na 3 měsíce | 800,- Kčs |
2 měsíce | 500,-Kčs |
1 měsíc | 300,-Kčs |
14 dní | 200,-Kčs |
1 týden | 150,-Kčs |
Pásmo pstruhové je od jezu v Poříčí až po pivovarský jez v České Skalici. Mimopstruhové od jezu v České Skalici až nad zdymadlo pod obec Doubravice. Na všech potocích je zákaz rybolovu.
1951 — Změna názvu spolku z „ Rybářský spolek pro Úpici a okolí “ na „ Lidový rybářský spolek.“ Dále byly ustanoveny oblastní pobočky.
1952 — vyšel nový „ Rybářský zákon.“
1953 — žádost o povolení stavby chatky v Havlovicích u Mandle u most pronájem malého rybníka od Hejnů.
16. března zemřel hospodář Adolf Bejr. 12. července se konají rybářské závody „ Memoriál Adolfa Bejra “ na Úpě v Havlovicích u jezu elektrárny VČE.
1954 — dobudovaná chatka kterou spolek obdržel od n.p. Úpolen „ Dochází k rozpadu trojspolku.“ Dohoda mezi spolkem Červený Kostelec a Úpicí o platnosti vydaných povolenek na revír Úpa 3 a Úpa 4. Každý spolek je samostatným hospodářským celkem.
1955 — Začíná se projednávat obnova rybníka v Havlovicích. Velká iniciativa hospodáře Jindry Macha. Byla vypracovaná smlouva s majiteli pozemků
1957 — Zahájeny práce na obnově rybníka v Havlovicích.
1959 — 1958 probíhaly práce na výstavbě a v roce 1959 byl dokončen na tolik, že byl 22. Května napuštěn a postupně osazován kaprem a línem.
1960 — konány klubové závody, v jejichž úvodu byl rybník pokřtěn po hospodáři Jindrovi Machovi na jméno JINDRA za jeho zásluhy při budování. V průběhu roku jsou prováděny dokončovací práce.
V tomto roce dokončila elektrárna Rtyně dobudování nádrže ve Velkých Svatoňovicích o rozloze 4 ha. Bylo jednáno, aby naše organizace mohla do této nádrže vysadit kapra, pstruha a lína. Po dohodě byla nádrž zarybněna.
1961 — žádost na oblastní pobočku o povolení sportování na nádrži Podháj. 9. května uspořádány klubové závody a druhý den se již mohlo chytat.
Na řece Úpě se začíná objevovat popílek z kaliště elektrárny Poříčí.
1962 — 16. Května podepsána smlouva o nájmu nádrže Podháj za 1 200 Kčs a 200 brigádních hodin ročně.
1963 — 21. Dubna členská schůze souhlasila s možností pronájmu Rokytenského potoka na 10. Let organisaci Trutnov za cenu násady Po1.
Zrušena spolupráce s MO Červený Kostelec. Členská schůze hodnotí jejich jednání jako chytračení proti našemu členstvu.
1964 — Otrava na potoce Zaječí asi 500 ks Po 45. kg. Viník JZD způsobeno močůvkou. Náhrada 4 384,- Kčs od pojišťovny.
Povoleno sportování na Podháji jen 3 měsíce a pouze 3 docházky v týdnu / St,So,Ne /, ponechat si může rybář max. 3 kapry za sezonu.
1967 — Naše organisace odkoupila jednu chatku na Podháji od EPO.
1968 — 28. Května se po velké vodě protrhla hráz u rybníčku v Libňatově.
Říjen – na základě požadavku EPO z důvodu revize, byla vypuštěna nádrž Podháj.
1969 — Organisace odkoupila pozemek Mostolinka od p. Košnara. S ohledem na silné znečištění vody v řece Úpě, vznikla úvaha vybudovat přivaděč vody z Poklekovského potoka. V listopadu zahájeno vyměřování.
1970 — V únoru byla zahájena výstavba a 21. srpna ukončena a spuštěna čistá voda do rybníka.
1971 — Odbahnění požární nádrže v Maršově.
1972 — MUDr Kuděj injektovav 1 700 ks kaprů proti vodnatenosti a jarní viremii.
1973 — zahájena výstavba požární nádrže Popluž
1974 — dokončení výstavby požární nádrže na Popluži.
1975 — zatrubení přívodu k rybníku Jindra přes Zučkovu zahradu cca 100bm
1975 — Dochází k zásadní změně, vzniká „ Krajské hospodaření a rybolov.“ Vybudování opěrné zdi kanálu mezi rybníkem Jindra a Žabárna.
1976 — Přípravné práce na výstavbu Hospodářaké budovy. Projekt, povolení zajištění záruky od úřadů. Městský úřad Úpice třeba-že jsme jejich společenská organisace odmítl za nás na ONV Trutnov u stavební komise složit záruku. Proto jsme požádali OÚ Havlovice a jejich zastupitelé, kteří nám vyhověli záruku za nás dali a stavbu Rybárny zařadily do akce Z. Mý jsme se zavázali, že stavbu provedeme včas a kvalitně jako předešlé Akce. /přivaděč vody nebo požární nádrž. /
1977 — Zahájení výstavby „ Hospodářské budovy“
1979 — Výstavba hospodářské budovy — kolaudace 19. Prosince.
1979 — Velká voda po průtrži mračen — poškozená hráz a vývar u nádrže Podháj. Opravu si vzala na starost naše organizace.
1980 — Zahájená výstavba sádek u hospodářské budovy / malé dvojče /.
Tlak krajského výboru ČRS na sloučení naši MO s organisací Červený Kostelec. Toto bylo kategoricky odmítnuto.
1981 — Oprava hráze na nádrži Podháj. Na starosti to mněl Olda Vít. Po podzimních výlovech potoků byl pstruh expedován až do Kaplic / Jč./ a též pro MěV ČRS Praha..
1982 — Pokračování výstavby sádek / velké sádky / Zahájeno velké jednání a dohady o vrácení potoka Rokytenský od organizace MO Trutnov.
1983 — Na jaře jsme převzali do obhospodařování Rokytenský rybník. Dlouhé a nechutné to byly tahanice, do kterých se zapojili „ vlivné osoby“ politického vedení! Na Podháj byla nainstalovaná buňka jako hospodářská chatka. Dokončení zatrubení odtokové strouhy ze sloviště k řece a výměna potrubí pod cestou od kbelu ke slovišti
1984 — Byly zahájeny drobné práce na výstavbě skladu na nářadí v Rokytníku. Druhá chata na Podháji byla přebudována na obytnou.
1985 — Bylo pokračováno ve výstavbě skladu na nářadí a krmení na rybníku v Rokytníku. Byla dokončena hrubá stavba. V červnu byla podepsaná družební dohoda s rybářskou organisací Kalbe — Milde z NDR V srpnu byla naše delegace na návštěvě v Kalbe. K podzimu byla zahájena v Havlovicích výstavba přístřešku na stroje a nářadí.
1986 — Dokončena nová elektrická přípojka na Podháji k chatkám a taktéž provedena přípojka pitné vody.
1987 — Další akcí ve spolupráci s národním výborem ve Velkých Svatoňovicích bylo provedení částečného odbahnění v části u přítoku. Vývezeno bylo na 1 000 m3 naplavenin.
1988 — Dokončena výstavba skladu na nářadí a krmení na Rokytníku. Dokončena výstavba přístřeší v Havlovicích.
1989 — až 1996 opravy různého zařízení naši MO, opěrné zdi u rybníčků, opravy střech, atd.
1997 — Obnova přítoku vody do Jindry z řeky Úpy.
1998 — 28. 10. Velká voda na Úpě z důvodu dešťů a stržení malého mostu.
2000 — Výměna přívodního potrubí do Jindry u Zučků na zahradě v délce 35 m. a u Hejnů na dvoře 10 m. Odkoupení poloviny rybníku Jindra od pí. Marešové a Kosinkové.
2001 — Odkoupení rybníku Rokytník.
2002 — Odkoupení pozemků u rybníku Mostolinka od pí. Havlové.
2004 — poprvé odlovován Ca1/2 odloveno bylo 62 000 ks.
2005 — napadení Úpy kormoránem velkým a to 100 – 150ks po dobu tří týdnů Úpa od Hájovny až po Jutu v Úpici bez ryb.
2006 — Úhyn ryb na komoře Popluž. Uhynula Gen. ryba Ca g 90%, Kg a Koja 50 %.
2007 — Generální oprava sádek. Nové sběrné šachty a odtoková kanalizace středem cesty. Na Podháji zřízen nový chemický záchod a zrušení žumpy.
2008 — Na Podháji generální oprava střech a výměna krytiny na chatě č. 18 a č. 19.
2009 — Instalace nového potrubí do přivaděče vody z Poklekovského potoka. Potrubí položeno do stávajících žlabů.
2010 — Celková přestavba objektu WC na Podháji.
2011 — 5. 12. 2011 rada obce Havlovice projednala a přijala naši MO mezi své spolky obce Havlovice.
2012 — 1. 1. 2012 změna názvů z MOČRS Úpice na MOČRS Havlovice.2x odcizené lano u Jindry.
2013 — Velká voda na Úpě 2. 6., voda přišla od hor. Další velká průtrž mračen byla 9. 6., na Poklekovském potoce stoupla voda o jeden metr. Ve Rtyni na Žabárně šla voda přes hráz a obecní cestu, která vede po hrázi. Po této vodě je rybník totálně zanešený náplavem. Bezpečnostní přeliv tuto vodu nepojmul.